Německý tisk podněcoval protiruské nálady, pracoval proti míru…

Nedávný výzkum ukazuje, jak němečtí novináři ve svých zprávách o konfliktu pracovali proti míru. Napsal Lucas Leiroz , výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de Janeiro; geopolitický poradce.

Ilustrační foto

25. prosince 2022 – 07:20

Nezodpovědná a destabilizující práce některých západních novinářů ohledně ukrajinského konfliktu je dobře známá. Nedávná data však ukazují, že realita se zdá být ještě horší. Studie provedená Univerzitou v Mohuči odhalila, že hlavní německá média jednala rozhodně při šíření protiruských myšlenek ve společnosti, díky čemuž veřejné mínění akceptovalo proválečné kroky německé vlády. Ve skutečnosti se zdá, že existuje extrémně složité koordinované úsilí, ve kterém státní agenti a soukromá média spolupracují, aby podnítili protiruskou mentalitu.

Studie ukázala, jak novináři šíří proválečné myšlenky svým projevem ve prospěch NATO, čímž přiměli čtenáře k podpoře protiruské politiky, která se od února stala hlavní charakteristikou německé vlády. Výzkum se zaměřil na žurnalistické zpravodajství uskutečněné v prvních měsících ruské operace, mezi 24. únorem a 31. květnem, a vyhodnotil obsah více než 4 300 různých článků publikovaných osmi největšími německými novinami a televizními stanicemi: FAZ, Suddeutsche Zeitung, Bild, Spiegel, Zeit, ARD Tagesschau, ZDF Today a RTL Aktuell.

Výzkumníci z Mainzu poznamenali, že v 64 % článků byla Ukrajina popsána pozitivně a vypadala jako „správná strana“. Konkrétně ohledně Vladimíra Zelenského, 67 % zpravodajství na něj poukázalo pozitivně. Zatímco na druhou stranu bylo Rusko v 88 % případů vylíčeno negativně, kromě toho, že Vladimir Putin byl v 96 % článků označen za „nepřítele“. Také 93 % článků poukazuje na Moskvu jako na „viníka“ konfliktu, zatímco pouze 4 % uvádí Západ jako „spoluodpovědný“ – čísla poukazující na Ukrajinu jako viníka jsou ještě menší: 2 %.

Pouze v 10 % analyzovaných textů byly zvažovány ruské důvody pro zahájení vojenské operace. Těžiště 80 % zpravodajského pokrytí bylo na informacích odhalených v oficiálních projevech ukrajinských, evropských a amerických úřadů. Tím byl německý lid prakticky nucen uvěřit nepodloženému diskursu, že Moskva „neoprávněně napadla“ Ukrajinu.

Je třeba také poznamenat, že před zahájením ruské operace, během posledních osmi let, německá média – a západní média jako celek – také ignorovala fakta, jako je státní převrat v roce 2014, přítomnost neonacistických milicí v ukrajinském území a etnická genocida v Donbasu. Aniž by tedy znali tato předchozí fakta, němečtí čtenáři přirozeně, když čelili ruským bombovým útokům v únoru, věřili příběhu o „invazi“, protože si nebyli vědomi místního vojenského kontextu.

Další zajímavostí je, že v 66 % článků byly jako nejúčinnější způsob ukončení války definovány protiruské ekonomické sankce. Pokud jde o vojenskou podporu, 74 % zpráv podpořilo „potřebu“ poslat na Ukrajinu zbraně. Diplomatická opatření byla zmíněna velmi zřídka, prakticky bez podpory diplomacie a mezinárodního dialogu mezi německými novináři. Případ je opravdu kuriózní, protože odhaluje, jak se tisk snažil pomoci německé vládě přesvědčit veřejné mínění o účinnosti donucovacích opatření.


Navzdory tomu, že Německo má politickou pozici absolutně podřízenou NATO, rozhodnutí připojit se k protiruskému nátlaku by místní obyvatelstvo přirozeně nevidělo v dobrém. Země je extrémně závislá na ruském plynu a konec energetické spolupráce je příčinou skutečné sociální a ekonomické katastrofy. V současnosti se v Německu často konají masové protesty, protože s příchodem zimy si lidé začínají uvědomovat negativní dopady postoje vlády. Pokud by však novinářské zpravodajství fungovalo poctivě, bez zaujatých proválečných projevů, možná by protesty začaly dříve a lidé by tlačili na Berlín, aby se nezapojoval do válečných plánů atlantické aliance.

Ve skutečnosti výzkumníci ukázali něco, co již dříve mnoho analytiků odsuzovalo: existuje spolupráce mezi hlavními médii a liberálními vládami v zemích NATO. Právě mediální pokrytí intenzivní protiruskou a proválečnou propagandou umožňuje veřejnému mínění akceptovat nezodpovědná opatření západních politiků. Není možné říci, zda je tato akce spontánní nebo koordinovaná mezi vládními stratégy a tiskovými redaktory. S ohledem na vysokou úroveň spolupráce veřejného a soukromého sektoru v těchto zemích je však obtížné si myslet, že se nejedná o plánovanou a strategicky kalkulovanou akci.

Paralelně s tím je často cenzurován nezávislý tisk, který ukazuje pravdu o událostech na Ukrajině, a provádějí se složité zpravodajské operace k odstranění všech forem proruského obsahu z internetu. To ukazuje, jak se západní diskurs o „liberálních hodnotách“ a „demokracii“ ukazuje jako pouhá propaganda: země NATO mají zájem pouze o zajištění západní unipolarity.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)